konečně máme v obýváku lustr!!!!

Dnešek byl ve znamení úklidu po včerejším dětském tornádu a montování lustru. Takže huráááá po dlouhé době, kdy nám svítila pouze žárovka, už máme ve všech místnostech důstojné osvětlení!!!!

28.12.2009 s bratránkem

V pondělí 28.12. se k nám stavili švagři i s malým drakem Mikolášem. Náš klidný tichý byteček se rázem proměnil ve výběh divokých dětí :-) Ovšem nutno podotknout, řádili rovným dílem. Naštěstí převážně v pokojíčku, takže si dospěláci zvládli v relativním klidu vypít nějakou tu sklenku alkoholu a sníst hory jídla. Už zase.... Na téhle fotce je vzácná klidná chvilka, kdy se děti cpaly cukrovím.

počítačový závislák

25.- 27.12.2009 Adamov

Poklidné rodinné přežírací oslavy u babičky a dědy.

24.12.2009 pyžamový mejdan

Výlet nás všechny utahal a nejvíc Evu, takže v době, kdy již všechny děti nedočkavě večeřely, naše Evinda tvrdě spala. Zkoušeli jsme ji několikrát budit, ale marně. Kolem šesté jsme to nevydrželi a osprchovali se a rovnou oblíkli do pyžam. Kromě Evy, ta spinkala v teplákách. Nakonec jsme ji přece jen z postele dostali a povečeřeli o půl sedmé. Salát i rybí polívku odmítla rovnou, takže chudinka večeřela kapra s chlebem. Příští rok bude losos a bramborová kaše, nebo rybí prsty. I když bůhví co bude to naše mlsné dítě jíst napřezrok...
Ráno dostala k svátku dětský notebook. Naštěstí ráno, večer už by se na něj ani nepodívala. Pod stromečkem totiž byla obrovská krabice se základní vlakovou sadou od Dupla. Náš pyžamový mejdan od této chvíle probíhal tak, že Eva s tatínkem smontovali a zprovoznili vláček, jezdili, tankovali a stavěli domečky kolem kolejí a já se koukala na pohádky a popíjela šampus. Ještě dostala velikou knihu starých příhod Čtyřlístku, které si vůbec nevšímala.

24.12.2009 mámo, táto, vem mně do zoo

Na Štědrý den bylo v zoo krmení zvířat. To jsme pochopitelně zmeškali, protože začínalo už v 10,00. Nicméně jsme si alespoň prošli nezazimovaná zvířátka a pěkně se před tou kalorickou večeří unavili.
Hned u tygra se Eva chytila za nos a hlásí: "tygr je smraďoch, on to nedokázal a pokadil se tady."
U vlků se nechala vyfotit v indiánské kánoi. Pak jsme marně čekali na krmení lachtanů. Ošetřovatel tam pořád důležitě chodil a čistil výběh hadicí, ale krmení nakonec nebylo. Celí zmrzlí a zklamaní jsme pokračovali směr medvědi. Taky nula bodou... Na prázdném výběhu visela cedule, že medvědice je již od listopadu v porodním boxu. Vlastně vůbec nevím, že by letos čekala mladé.

23.12.2009 za tetou pro kapra

I když to tak vůbec nevypadá, již zítra bude Štědrý den. Sníh odtál, zůstalo bláto a navíc prší. Vlastně si už ani nepamatuju, že by někdy na Vánoce byl sníh... Škoda, že to nejde reklamovat. Dopoledne jsme se vydali za tetou Alenkou pro kapra, co jsme od nich měli slíbeného. Přijeli jsme tradičně v poledne, jako bychom se sami pozvali na oběd. Eva zblajzla dvě palačinky, my ochutnali výborné uzené a i s kapříkem jsme pádili domů. Naštěstí byl už zabitý a vykuchaný, vraždění kapra bych doma nesnesla. Zbytek dne proběhl v duchu příprav na zítřek. Eva mi pomohla s bramborovým salátem. Ochutnala všechny ingredience a prohlásila, že je to moooc mňamka. Ovšem jakmile jsem to smíchala, salátu se ani netkla. Třeba jí esteticky nevyhovoval. A to jsem tam hlavně kvůli ní dala jogurt místo majonézy. I když popravdě řečeno, majonézu jsem do salátu nedávala vlastně nikdy, nemám ji ráda.

strejda Tomáš

Dneska dopoledne jsem si s bráchou jen taktak vypila kafčo a už si ho zabarala Evička do pokojíčku. Pochopitelně jí musel přečíst (opět) celou novou zvířátkovou encyklopedii. Ovšem mělo to jedinou výhodu, v pohodě jsem sama nakoupila zásoby vánočního jídla. Teda v relativní pohodě, když pominu přecpanou Billu. Jakto, že lidi nemaj prachy? Stačí se kouknout do nákupních vozíků před Vánoci. Tam je jídla pro regiment zavalených horníků!!!! Navíc Billa bude otevřená i přes svátky, nechápu, prostě nechápu....
Radek je v práci a po práci šel s kolegy "na jedno" na Bláhovku. Trošku mu to bláhovkové pifko závidím. Pro jistotu jsem mu ustlala v pokojíčku u Evy a ji přesunula do jeho postele v ložnici. On chrápe i za střízliva, ale jakmile si dá dvě piva a víc, mění se v dřevorubce workoholika, co celou noc pracuje. Až se vždycky ráno divím, že se nebrodím narubaným dřevem.

moji miláčci milují jídlo

NEDĚLE

Taťka se vrátil z Adamova a vysílen sobotním hokejovým zápasem, se s Evičkou nacpal čerstvým chlebem a hromadou karbanátků. V pondělí odpoledne dorazí i můj věčně hladový bratr, takže jsem udělala včas zásoby.

PONDĚLÍ
Ráno jsme s Evou vyrazily na úřady. Stavební spořitelna a sociálka. No výlet na celé dopoledne spojen s návštěvou vánočních trhů. Evičce jsem slibovala už týden, že si zazvoní na kouzelný zvoneček, co jí splní přání. Ale TEN ZVONEK TAM UŽ NEBYL!!!! Nevím, jesti ho někdo ukradl nebo zničil, ale chudinka malá promrzlá a zklamaná nadávala z plných plic. Mezi slzičkami a vzlyky vyřvávala: "to se přece nedělá, dacani jedni!!!!" Jako náplast na bolavou dušičku jsem jí slíbila hranolky v Mekáči, ale ještě jsme musely přežít půlhodinku ve spořitelně. Tam dostala plyšového lišáčka a pár malých kalendáříčků a šupajdily jsme na drahé a nezdravé papu v Mekovi. Celou cestu hulákala "hurááááá hralnolkýýýýý", až jsem si připadala jako matka, co nedá dítěti kus žvance. Gáblík proběhl v pohodě, seděla pěkně na židličce, jedla hranolky a pidiřízečky a pila džus, nadmíru spokojená, neb v dětském meníčku je přece ještě plyšový pejsek! Cestou na socku bavila cestující v šalině předváděním Boba a Bobka "vstávat a cvičit! ale proooč? protože je ráno. jenže já mám ještě noc!" Králíky představovaly dvě nové hračky - liška a pejsek a za klobouk posloužila krabička od happy meal. Musím přiznat, ač jsem zvyklá na její hlášky, notně mi cukaly koutky :-) Na sociálce perlila na wc. Zastavily jsme se tam pro jistotu na wc, ať nemusí čurat v mrazu venku, pouštěla nás tam napucovaná paní a Eva aniž by počkala, až dotyčná zmizí, hlásí pěkně nahlas a zřetelně "paní kakala, já to cítím nosem". Milá paní zrudla a zrychlila krok.
Večer přijel vyhladovělý a ucestovaný bráška - strejda Tomáš. Dovezl Ježíška z Opavy a největší radost měla Evička z nádherné encyklopedie zvířat s medvídkem Pů. Brácha vždycky překvapí. Já bych jí koupila nejspíš pohádku. Takže jsme celý zbytek večera, než šla malá spinkat, četli o zvířátkách. Já jsem dostala diář a sadu oranžových šálků na kafčo (návštěvy, těšte se) a Radek Pivrncovu koupelovou sadu, což jako milovník piva ocenil. Taky bráška přivezl vlastnoruční cukroví a vaječný koňáček. No šikovný chlap je to, ne? Popili jsme vínečko, pokecali o životě a koukali na telku, takže pohodový večer. Akorát jsem zezačátku měla splín, že jsem pro manžílka jako neoblíbený kus nábytku, dal mi pusu, objal a ubezpečil, že jsem velice oblíbený kus nábytku, takže i splín se rozplynu.

zamrzlý internet

Včera ráno jsem udělala svůj poslední zápis do blogu a poté se porouchal internet. No nic, říkám si, to asi upc zamrzlo vedení či co. Takže jsem dopoledne dlooouho snídala jako lord vejce na způsob volského oka, kafíčko, pohoda a při tom koukala na telku. Prostě relax, jaký si unavená matka může dopřát jedině, když je doma sama :-) Pak jsem upekla "opilého frantíka" oblíbené cukroví od tchýně a uhňácala nepečené kakaovo ořechovo piškotovo zbytkové kuličky a vyprala asi milion praček prádla. No a pak jsem se těšila, že si sednu k pc a zabrouzdám si. Leda prd. Nesprávná url adresa a jiné hlášky mi svítily na noťásku. Takže jsem to odpoledne vzdala a šla se vyvztekat na orbitrek za doprovodu agresivního Dana Landy, supr. Dneska už jsem to ale nevydržela a zavolala na upc. Po půlhodině "rozhovoru" se záznamníkem, poslouchání nablblé melodie občas přerušené poklidným hlasem "jste pátí v pořadí" už jsem byla rozhodnutá prohodit mobil i počítač oknem. Nicméně jsem se nakonec dovolala ŽIVÉMU ČLOVĚKU huráááá. Podotýkám, že jsem nejprve zkontrolovala dráty, jestli jsou všude zastrčeny, účet, jestli je zaplacen, abych nebyla za blbku. No byla jsem stejně. Pán prohlásil, že máme "kouslý router", takže po zastrčení kabelu přímo do pc se mi net ve vteřině rozjel. Mé plány, že to pánovi od upc dám pěkně sežrat a zchladím si na něm nahromaděný vztek (schválně zkuste volat někam, kde vás furt informují, že jste ve frontě), prostě mé plány vzaly za své a já se jen tiše červenala. Protože odpojit router a připojit se přímo k modemu mě prostě nenapadlo. No a co, on je určitě na blondýny, byť perfektně maskované pod hnědý přeliv, jistě zvyklý a naštvané klienty tam má taky pořád. Tak co. Net mi jede a to je hlavní.

Ovšem podle zákona schválnosti mě ty nejlepší myšlenky napadaly včera a nepoznamenala jsem si je.... Dnes mám v hlavě vymeteno a v žaludku opět dvě vajíčka a jedno kafe, takže žádná briskná inteligence opravdu nehrozí. Spíš přemýšlím o gauči. Ale nechám si zajít, musím do zimy nakoupit a pak zabalit dárky a udělat karbenátky na zítřek. Přijede mi totiž ségra s přítelem a odpoledne brácha (se svým nezdolným apetitem) a já mám zítra dopoledne vyřizování na úřadech. Doufám, že oběd pro návštěvu nesní manžel na večeři....

zákon schválnosti

Zákon schválnosti je jediný opravdu spravedlivý zákon. Funguje bezúplatně a neúprosně vždy a na každého. Tedy i na slaměnou vdovu. Je 7:45 ráno. Plánovala jsem si, že bez Evy-budíčka, která chrupká u babičky, budu spát snad do deseti. Houbeles. Od 6:00 čučím do stropu. Vlastně jsem stihla už vyprat jednu pračku prádla, odzkoušet krém ze vzorečku od kosmetičky, osypat se po něm (přísahám už navždy věrnost Eucerinu, říkám si pokaždé, když se osypu po nějaké novince), krém smýt důkladně pleťovým mlékem i vodou tentokrát opravdu značky Eucerin, namazat se znovu svým osvědčeným krémem (hádejte jaké značky), přečíst tři časopisy a jeden reklamní leták z Billy a pustit v celém bytě topení. Sakra, že já snad po vzoru své matky už ani neumím odpočívat???? To bych se na to podívala! Takže až vyperu alespoň tak tři pračky a napeču cukroví, hodlám se válet :-) No zamlada by to pro mně znamenalo perný den. Ovšem teď je to balada, když mi za zadkem nepobíhá skoro tříleté batole. A pak že mateřství člověka nezmění. Měla bych si vzít příklad z Radka. Evičku strčil k babičce, večer jel na trenál, pak do hospody a počítám, že před desátou z postele nevyleze. Pak si sedne k pc a vyřídí něco papírování pro firmu a odpoledne má hokejový zápas Adamov kontra bůhvíjaká díra v Moravském Krasu. No a pak samosebou hospoda.
Jo a zákon schválnosti je i to, že nemůžu na bazén ani na aerobik, protože jsem nachlazená a záchvaty kašle by mi cvičení zřejmě znesnadnily a nemůžu ani na nákupy, protože jsem utratila všechny prachy achjo. Takže se opravdu budu muset válet. Tak snad alespoň v telce dávaj něco odpočinkového. Nebo že bych se vrhla na gruntování své skříně na oblečení???? Bože, ta genetika je hrozná. Ahoj mami :-)

slaměná vdova řádí

Radek s Evičkou odjeli do Adamova. Já jsem se z toho tentokrát vyvlíkla a radostně se pustila do šůrování bytu. Dokonce jsem smontovala i náš nový umělý stromeček a nazdobila ho. Vánoce tedy můžou začít :-) Snad mi Evička odpustí, že jsem ho zdobila bez ní. Ale vlastně máme tu jednu čokoládovou kolekci, kterou plánuju pověsit a později očesat s ní.

Nudící se slaměná vdova je hotový uragán - opět přestavěla trošičku byt. S nasazením všech sil pohla postelí a posunula ji a do ušetřeného místa dala svůj občas používaný orbitrek, který mně i Radkovi pil krev v obýváku. Teď ji z toho úklidu bolí celé tělo. Chybějící kalorie doplnila lahví piva a romadůrem, protože dneska se opravdu nebude s nikým líbat a teď se válí u televize. Vlastně je příliš unavená psát tenhle blog. Takže jak říká Eva "hotovo, konec".

u školky

Rýma vyléčena, apetit se vrací !!!

Tak ještě včera večer jsem uvažovala, jestli tu naši usoplenou Evičku dávat do školky. Chuť k jídlu nemá, včera tam plakala, no chudinka nebohá. Ovšem dneska jsem pro ni přišla včas, to jest ve 12,35 a uvítala mně vysmátá holčička s šíleným hladem. To právě spořádala oběd. Na moji otázku, co papala na obídek, hrdě prohlásila "všecko". Dostala perníkovou ozdobu na vánoční stromeček, kterou tajně spořádala ještě v šatně, zatímco jsem mluvila s učitelkou a vrátila mi jen stužku se slovy "toto necu!". V košíčku jsme si vyzvedly svačinku na odpoledne (chleba s budapešťskou pomazánkou). Původně jsem jí ho chtěla dát, až se vyspí, tak jsou ostatně odpolední svačinky míněny. No, snědla ho půlku ještě v areálu školky. Poté, co objevila kus papriky, prokoukla, že pomazánku mylně pokládala za marmeládu s máslem a chleba mi vrazila do ruky, že jí vlastně nechutná.

Paní učitelka po týdnu zjistila, že Eva je prý upovídaná, že pořád něco objevuje, pořád něco mluví a u všeho musí být. Tohle přece víme už dávno!

veliká změna

Rozhodla jsem se pro změnu image. Z matky se stává opět puboška :-) Dopoledne jsem strávila celé v kadeřnictví, kde jsem se dostala pod ruku velice sympatické kadeřnici. Ta mi nejprve chtěla jen nabarvit a sestřihnout moje původní vlasy (odrost á la mamina od plotny). Chtěla jsem být blondýna s dlouhými vlasy a takhle to dopadlo... Blond mi rozumně vymluvila a když jsem se jí ptala, jestli by mi nechala dlouhé či krátké vlasy, bez váhání odpověděla "krátké". Tohle je kompromis, ostříhaná neostříhahá atakdále. Do kandeřnictví jsem vešla coby chrchlající smrkající nenamalovaná urousaná..... a bůhvíco ještě. Uvnitř jsem na uvítanou dostala panáka domácí baylies nebo bailyes....(těmi i a y si fakt nejsem jistá), lehla jsem si na solárko, namalovaliy mě, ostříhaly, nabarvily a pak se už jen chechtaly, jestli mi ve školce vůbec vydají Evičku. Učitelky si ničeho nevšimly, ovšem od toho tam nejsou. No jsem zvědavá, jestli si něčeho všimne večer Radek.
Paní kosmetička mě zasypala vzorky a radami a krásně mně namalovala. Sice jsem vyplázla 1100 + 50 díško, ale byla jsem fakt spokojená a za tu změnu ty prachy stojí. Škoda jen, že mi tu rýmu nevyléčily holky jedny....

začínáme!!!

Původně jsem tento blog založila v rámci projektu 365. To znamená každý den vyfotíte fotku, vložíte do blogu a okomentujete. Získáváte tak krásný deník i s fotkama. V praxi to znamená, že semtam něco vyfotím, vložím to sem a budu spíše psát. Alespoň bude maminka v obraze :-)

Venku sněží!!!!!!!! Supr zpráva pro děti před Vánoci, ovšem doprava v Brně ochromena :-( a to máme tak centimetr sněhu.
Evička šla dnes po rýmové pauze do školky, tentokrát i s obědem. Z města jsem pro ni jela tak hodinu, takže jsem samozřejmě nestihla přijít včas. P. učitelka mi už volala, jestli jsem na Evu nezapomněla. Copak můžu zapomenout vlastní dítě??? No, nikdy neříkej nikdy, že. Ve školce mi líčili, že prý hroooozně smrká. Divný, doma jsem jí neodsála nic moc. Každopádně zítra tam musí, jsem objednaná ke kadeřnici (po 4 měsících už prostě musím). A v pátek uvidíme dle aktuálního stavu rýmy.
Radek má dneska masáž, takže doma bude vládnout dobrá nálada. Doufám.
Na vánočních trzích jsem se dle Blániny rady o nehubnutí a neblbnutí nacpala bramborákem a teplou medovinou. Udělalo mi to opravdu dobře.
Ještě k tomu hubnutí. Co si pamatuju, chci být hubenější a to už od základky. Provází mně to celým dospíváním a dospělostí. Po dítěti jsem nabrala deset kg, kterých jsem se snažila letos konečně zbavit. Povedlo se částečně. Zhodila jsem 3. Ovšem v pase asi tak 4 cm, což je dost poznat a mám z toho velikou radost. Včera mi kámoška Blanka z baby-cafe.cz napsala docela ostrý příspěvek, ať se konečně vzpamatuju, že to moc řeším. Ostatní holky čekaly, co na to odpovím, napsala to hodně ostře. Já si jí ale vážím a vím, že se s řečí nepáře a píše či řekne, co si myslí a to bez servítek (nebo servítků??). V tomhle má pravdu, takže kašlu na hlídání se, pneumatiku zpevním v aerobiku, až skončí ty naše rodinné rýmy, omezím trochu pivo a jinak si budu užívat. Nakonec, dneska jsem si koupila "hubené" rifle, to jsou ty úzké, co se dole nacpou do kozaček a musím uznat, že mi sluší.