úterý 22. prosince 2009

moji miláčci milují jídlo

NEDĚLE
Taťka se vrátil z Adamova a vysílen sobotním hokejovým zápasem, se s Evičkou nacpal čerstvým chlebem a hromadou karbanátků. V pondělí odpoledne dorazí i můj věčně hladový bratr, takže jsem udělala včas zásoby.

PONDĚLÍ
Ráno jsme s Evou vyrazily na úřady. Stavební spořitelna a sociálka. No výlet na celé dopoledne spojen s návštěvou vánočních trhů. Evičce jsem slibovala už týden, že si zazvoní na kouzelný zvoneček, co jí splní přání. Ale TEN ZVONEK TAM UŽ NEBYL!!!! Nevím, jesti ho někdo ukradl nebo zničil, ale chudinka malá promrzlá a zklamaná nadávala z plných plic. Mezi slzičkami a vzlyky vyřvávala: "to se přece nedělá, dacani jedni!!!!" Jako náplast na bolavou dušičku jsem jí slíbila hranolky v Mekáči, ale ještě jsme musely přežít půlhodinku ve spořitelně. Tam dostala plyšového lišáčka a pár malých kalendáříčků a šupajdily jsme na drahé a nezdravé papu v Mekovi. Celou cestu hulákala "hurááááá hralnolkýýýýý", až jsem si připadala jako matka, co nedá dítěti kus žvance. Gáblík proběhl v pohodě, seděla pěkně na židličce, jedla hranolky a pidiřízečky a pila džus, nadmíru spokojená, neb v dětském meníčku je přece ještě plyšový pejsek! Cestou na socku bavila cestující v šalině předváděním Boba a Bobka "vstávat a cvičit! ale proooč? protože je ráno. jenže já mám ještě noc!" Králíky představovaly dvě nové hračky - liška a pejsek a za klobouk posloužila krabička od happy meal. Musím přiznat, ač jsem zvyklá na její hlášky, notně mi cukaly koutky :-) Na sociálce perlila na wc. Zastavily jsme se tam pro jistotu na wc, ať nemusí čurat v mrazu venku, pouštěla nás tam napucovaná paní a Eva aniž by počkala, až dotyčná zmizí, hlásí pěkně nahlas a zřetelně "paní kakala, já to cítím nosem". Milá paní zrudla a zrychlila krok.
Večer přijel vyhladovělý a ucestovaný bráška - strejda Tomáš. Dovezl Ježíška z Opavy a největší radost měla Evička z nádherné encyklopedie zvířat s medvídkem Pů. Brácha vždycky překvapí. Já bych jí koupila nejspíš pohádku. Takže jsme celý zbytek večera, než šla malá spinkat, četli o zvířátkách. Já jsem dostala diář a sadu oranžových šálků na kafčo (návštěvy, těšte se) a Radek Pivrncovu koupelovou sadu, což jako milovník piva ocenil. Taky bráška přivezl vlastnoruční cukroví a vaječný koňáček. No šikovný chlap je to, ne? Popili jsme vínečko, pokecali o životě a koukali na telku, takže pohodový večer. Akorát jsem zezačátku měla splín, že jsem pro manžílka jako neoblíbený kus nábytku, dal mi pusu, objal a ubezpečil, že jsem velice oblíbený kus nábytku, takže i splín se rozplynu.

1 komentář: